Varování! Moje příběhy plné lásky jsou plné spíše smutku a hořkosti. Za každým radostným okamžikem se skrývá těžký držkopád. Takový je už život… syrový a bez obalu.
Znáte to, když o vás prostě nikdo dlouhá léta nejeví zájem a přou se o vás maximálně cizí týpečci na internetu, kteří jsou stejnak jen vystříkaní z toho, že jste gamerka a jen vám slibují, jak se s vámi rádi setkají a nestane se to nikdy…
To pak snadno podlehnete prvnímu, který vás osloví na ulici. Stačí, aby měl trochu šarm, nevypadal zas jako úplný kretén a aby se hezky usmál. Dáte si na sebe kontakt, pozve vás druhý den ven a vy nadšeně souhlasíte. Skvěle si rozumíte, a tak to dáte velice brzy dohromady, protože si to prostě obě strany přejí. Zjišťujete, že jste s dotyčným už rok a vašemu prvnímu vážnému vztahu dochází šťáva. Seznam věcí, které vám na tom druhém vadí, se za tu dobu ztrojnásobil a vy si uvědomujete, že už to nikam nevede. Vídat se každý den možná nebyl úplně nejlepší nápad…
Skončíte opět single, zuby si na vás brousí již další lidé ve frontě. Jeden internetový nápadník je natolik horlivý, že za vámi skutečně přijede. Na vás to pochopitelně udělá velký dojem a rychle si získá vaše srdce. Vídáte se pravidelně o víkendech už přes rok v kuse, a tak se vám zdá jako dobrý nápad sloučit vaši budoucnost v jednu. Všechny své plány tedy podrobíte společnému bydlení a myšlence, že tohle vás opravdu učiní šťastným. Pevně tomu věříte a hlavně máte radost, že už nemusíte bydlet s rodiči a žít si po svém. Nějaký čas to funguje, než si začnete všímat, že s partnerem se tak úplně nedá žít pod jednou střechou – často se s vámi hádá kvůli úplným kravinám, dělá scény v obchoďáku, vyhazuje vás z bytu, nebaví se s vámi kolikrát, nerad s vámi tráví čas, nemá moc chuť na sex, atd. Situaci se snažíte řešit a marně zachránit, ale zkrátka ten úpadek už nezastavíte. Sbíráte už jen síly na to teď a tady to ukončit. Dočkáte se pak vlastně celkem klidné pozitivní reakce, a tak si můžete začít balit věci. Po dvou letech se vám domeček z karet rozsype; něco, co jste tak pracně budovali, je nenávratně pryč.
Vrátíte se zpátky k rodičům se svěšenou hlavou a je vám neskutečně trapně, že se z vás stala troska bez ničeho. Najednou se vám ozve dávný přítel z vašeho dospívání a začnete spolu nějak sympatizovat, skoro jako byste cítili ve vzduchu lásku, byť jste si zakázali zamilovat se přes internet. Než se nadějete, už za vámi jede až z NIZOZEMSKA! Cítíte se nesmírně poctěná, že takovou cestu podnikl jen kvůli vám. Strávíte spolu pár dní a myslíte si, že by z toho mohla být láska. Ale on vás po odjezdu vyvede z omylu, že to s vámi myslel pouze nezávazně, třebaže vám řekl, jak vás miluje.
Víc nasáknutý ironií a bezmocí už být nemůžete. Ani slzy už neroníte. Na co? Rozhodíte jen rukama, pokrčíte rameny a žijete si dál. Asi se tohle stává běžně, říkáte si. Docela vám to změní pohled na svět okolo a vnímání všech lidí. Přemýšlíte, jestli vážné vztahy mají vůbec ještě smysl, když poslední dobou pomalu nikoho nezajímají a každý si chce jen užívat, jak nejdéle to jen jde.
O tom se velice záhy přesvědčíte, když jdete s přáteli na koncert a celkem odhodlaně vám hlavou prolétne myšlenka ‘Hmmm, co když tu někoho zajímavého dneska potkám? To by nemuselo být špatné…‘.
A skutečně. Potkáváte hromady zajímavých fajn lidí, sem tam se vám někdo dvoří, s přibývající tmou vám ale dochází, že vás chtějí spíše jen na jednu noc. A přeci jen v tom davu lidí se najde někdo, kdo roztáhne rohlík od ucha k uchu a ze srdce vám zamává. LÁSKA NA PRVNÍ POHLED. Nedovedete ze sebe už spustit zrak, furt vás to táhne pohledem k němu. Nakonec sebere odvahu a jde vás oslovit, aby získal kontakt na vás. Ach, jaký to hrdina. Přestože se posléze nějaký ten čas nevidíte, nedovedete na sebe přestat myslet, furt si píšete a cítíte k sobě blízkost i na tu dálku. Dlouho to nevydržíte, sbalíte si skoro všechny věci (protože máte jisté tušení) a odjedete za ním. Plameny lásky vzplanou tak mocně, že se spontánně rozhodnete spolu začít ihned bydlet. Dá vám klíčky od bytu, a tak najednou bydlíte u něj a hledáte si tu práci. Ten týden se vám najednou jeví jako 3 roky, doma panuje harmonie a klid. Přesto oba najednou cítíte, že se jedná o uspěchané rozhodnutí. Rozhodnete se hodit zpátečku a vrátit se zase domů. Moc se vám neozývá, ale z jeho zpráv brzy pochopíte, že by si vlastně docela rád užíval a nejlépe bez vás. Dokonce i člověk, který vám tvrdí, že preferuje pouze vážné vtahy, se ve finále vázat moc nechce.
Odmítáte už se nějakými vztahy vůbec zabývat, ztrácíte veškerou víru a energii. Dochází vám, že bude pro vás lepší, když to zkrátka nebudete řešit a necháte, ať si s tím čas poradí. Stejně není okolo nikdo, kdo by vás chtěl stejně vroucně a opravdově, jako vy jeho. Jen se opět slítávají supi, kteří si chtějí pochutnat na vašem těle a mladém masíčku a vy jen odoláváte a odoláváte, protože nechcete ztratit svoji hrdost a nějakou úctu…